Namaste!
Tak se nam to blizi, za par dni jsme doma!
Bezmala ctvrt roku jsme bezstarostne krizovali svet, videli nevidane a zazivali dobrodruzstvi, o kterych vetsina lidi jen tajne sni do polstare. Pravdepodobne mym poslednim clankem bych se s vami chtel rozloucit, podekovat za necekanou navstevnost (cca 150prav.ctenaru!!!) a podporu, kterou jste me zahrnovali v kazdem komentari, v kazde sms. Citim zadostiucineni, ze se moje kecy libily a vsechny prispivatele zvu na pivo hned, co splatim dluhy (cca 2010-2015). Slib, ktery jsem dal prvni nezname ctenarce-prispivatelce si stale pamatuju, nabidka vecere plati.
Pokud budou stat fotky aspon za neco a ja nebudu moc linej neco k nim kecnout, probehne promitani s par blaboly navic - nejista hudba budoucnosti...
Se zatlacenou slzou v oku jsem dal pusu na licko krasne Abdusch, sedl na bus s kudrnacem po pravici. Potichu, s nostalgii, jsem si rekapituloval mesic straveny v jedne z nej
rozporuplnejsich a nejkrasnejsich zemi a v duchu planoval cestu na pristi rok. Tentokrat s usmevem na tvari jsem vysvetloval celnikum, ze ta "very beautiful girl" v pase stoji prave pred nima. Presvedcil jsem...
Po temer ctvrt roce jsme dorazili do naseho cile, do Indie. Lehce opojeni nasim malym vitezstvim jsme najali prvniho predrazeneho riksu a za zvuku nervydrasajici indicke hudby z prirucniho chrchlaku dojeli do tricet kilometru vzdaleneho Amritsaru. Vsemi opevovany Golden Temple me zklamal, stejne jako Indove vsude kolem. Pronasledovani davem arogantnich turistu, neodbytnych prodejcu a samozvanych pruvodcu jsme utekli do prvniho hotelu. Jen tezko jsem si zvykal (a stale zvykam) na zivotni filozofii mistnich. Pakistansky kamaradske "hello sir, how are you" se zmenilo v neprijemne pokrikovani a snahu prodat vse od pomerance po auto nejlepe za desetinasobne ceny. Bez spetky hrdosti k sobe samym nas obtezuji ridici trikolek, do oci nam lzou a... a...
...a vubec.
Romantickym napadem prostopovat se Evropou, izolovanym Iranem, kontroverznim a presto prekrasnym Pakistanem az do Indie to vse zacalo. Tahle nezapomenutelna story vsak neskonci ani prijezdem tam k vam, ani nekolikamesicni pauzou na nutne studium, a tak nekonci ani muj posledni clanek...
Vse teprve zacina...
CHODA HAFEZ
Veskere otazky, vzkazy, pripadne nabidky k snatku posilejte prosim na mail: xxjust@seznam.cz
Mobil mi ukradli.
Jeste jednou diky moc, bylo to fajn...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
8 komentářů:
A já teď při čtení slzu tak tak zatlačovala....ale u slov, že vše teprve začíná už doopravdy ukápla...:-). Závidím, že jste měli tolik odvahy a splinili si svůj sen. Děkuji, že jste na sebe byli opatrní a že se nám vrátíte v pořádku zpátky. Tleskám, že jsou ty články tak nádherně čtivé a... Těším se, až příští rok vyrazíte zas ;-). Tak šup šup...ať už jste doma ;-)). katt
džaste miluju tě a chci mít tvoje dítě!!!
děkuji za pěkné rozptýlení z pracovně šedého života a have a safe trip back home ;)
zdarec. tak ste to dokazali. velice vam oboum gratuluju a mate u me velkej respekt :) bylo to fakt skvely. priste zas :) jeste vedet kdy presne dorazite, at muzem natahnout cilovou pasku. stastnou cestu domu. zdar borci. nezi
Kluci nádhernej happiend..máme vás čekat zase u cedule "PŘEROV" směr Moštěnice???:)anet
Kluci, díky za zprostředkované zážitky. Bylo to super čtení a je trochu škoda, že to končí. Je fajn, že jste to přežili bez vážnější újmy (ztráta důstojnosti v podobě podělaných spodek se nepočítá). Už se moc těším na fotky i s pokecem a hudbou.
A ještě k Filipovi. Už se těším, až tě mé bystré oko spatří, sokolíku. Ani bych nevěřil, že se mi bude stýskat po tvých občasných návštěvách u mého stolu spojených s rozebíráním všeho možného a v tvém případě spíš nemožného. A když jsme u toho sokolíka - chystá se pravidelný podzimní výlet s tvou oblíbenou jednotou (sokolskou), takže doufám, že se zúčastníš a nebudeš pohrdat trasou, na které není žádná osmitisícovka, polopoušť ani milionové metropole.
Zdraví vás Štěpán
Drahy synovečku, zapomen na to, ze mne pozves na pivo. Na piva te totiz zvu okamžite ja, strycek!!! Tak honem, Brno (skola) volaaa :-(
Tesim se na tebe
ooo taky mi ukápla. Neuvěřitelný nádherný seriál s napínavým koncem v každém dílu. Seriál u kterého bez dechu sedíš do konce a prožíváš příběhy s hlavními hrdiny. Napětí, šílený emoce, dobrodružství, přírodní scenérie, taky v každém dobrém seriálu nesmí chybět nemoc, vynikající scénář, vtipné zápletky a možná láska?:) Každopádně pan režisér se vyznamenal, musím říct, že diváci jsou v očekávání dalších dílů.
Těšíme se na hlavní hrdiny!!! Ať se těší na uvítací výbor:_)
pa Dituška-
"Bez spetky hrdosti k sobe samym nas obtezuji ridici trikolek"
Opatrne s podobnymi hodnocenimi. Ono temer vzdy plati Vecere > Hrdost.
Okomentovat