Ahoj vsichni. Tak jsme tady s prvnim prispevkem ze zaplivaneho hlavniho mesta Bulharska. Hacky ani carky necekejte, sami bojujeme s mistnimi napisy v azbuce. Protoze se toho udalo celkem hodne, vezmeme to asi poporadku rovnou z deniku. Tentokrat bohuzel bez fotek, kablik od fotaku jsem nechal v batohu, ktery na nas ceka v nadrazni uschovne.
Za devatero horami, devatero rekami a devatero stopy, nekde v rumunske divocine...
Unaveni a obaleni notnou vrstvou spiny usedame na perone v rumunske Timisoare. Po vcerejsim prvnotnim neuspechu, kdy jsme se dostali z Prerova "az" do Breclavi, se na nas usmalo stesti. Stihli jsme projet 3zeme, pretocit hodinky o hodinu dopredu a nesnist temer nic z nasich zasob. Mame hroznej hlad, ale bud neni cas, nebo jsme tak unaveni, ze na to proste kaslem. Po stredecnich vlnach nostalgie a nechuti z odjezdu se dostavame do prave cestovatelske nalady a uzivame si pohled na ten bordel kolem. Hned pote, co nas hodnej Nemec Peter vyhodil u nadru jiz zmineneho rumunskeho velkomesta, se zacly dit veci. Tucty taxikaru, vekslaku a pochybnych hotelieru nam vtiravym zpusobem nabizeli sve sluzby. Projizdejici rachotiny neustale troubily, nocni chaos a party kluku i holek vdechujicich levna redidla vsude kolem. Jeden z nich nam dokonce venoval pravy toluenovy usmev, mensi kamaradka sebou jen nepritomne trhla[asi na pozdrav]. Vzhledem k mlsnym pohledum mistnich "gangsteru" jsme se rozhodli ujet co nejrychleji vlakem. Stop z tak velkyho mesta stejne neni moc technicky mozny, dali jsme tedy prednost 5-ti dennimu Balkan ticket pred skoro stejne drahou cestou do Bukuresti. Ve spolecnosti nadrazniho gipsyho, ktery umi par anglickych slovicek, travime vetsinu noci az do ranniho odjezdu. Spat neni kde a vsudypritomne rady typu "BE CAREFULL" nebo "CARAP,CARAP" [=rumunske citoslovce s klavirni gestikulaci prstu upozornujici na okradeni] nas drzi s ocima na stopkach. Az k vlaku nas doprovodili dve ztracene existence. Z mile se tvariciho Soriana [gipsy] se vyklubal jen eurachtivy bezdomovec, zatimco z podivne vyhlizejiciho chlapka s bezzubym usmevem a tekavymi pohyby fajn pruvodce, ktery nas privital slovy "Welcome in Romania! Welcome in hell!" . Ikdyz bydlel na nadrazi ve spolecnosti toulavych psu, daval na nas pozor a chranil nas pred mistni "mafii". Tu lacne tahal cigaro, tam zas poskakoval se sluchatky v usich, prestoze v prehravaci nemel ani baterky. Na rozloucenou vytahl z osuntele igelitky pruvodce rumunskou metropoli a maval dokud jsme nezmizeli.
Dalsi den jsme travili kratkou prochazkou po turisticky nezajimave Bukuresti. Pri prvnim pokusu navazat kontakt s domorodci v malicke jednote jsme sestrelili mohutnymi batohy jednu z poslednich fungujicich zarivek. Za kriku a vyhruzek majitele obchudku jsme vzali nohy na ramena i bez vytouzeneho chleba. Zbytek dne travime stridave v parku a u fontany, mezi poulicnimi orechy a zdejsim gangem, od ktereho dostavame nabidku smyslneho povyrazeni s naproti sedici zrzkou. [komentar pro zrzecku Anet: "Rrrrrrr...."] S pruvanem v penezenkach musime nabidku odmitnout, uz tak nam vydaje mnohonasobne prevysuji denni rozpocet. Presto se citime jako kralove, kdyz nas pri machani nohou v melke kasne vyrusi dva totalne sjeti Rumuni, libaji nam ruce, obouvaji do smradlavych sandalu a pomahaji nasadit batoziny. Ale protoze jsme "kluci sikovni", nenechavame se zmast a odhalujeme pokus o kradez nasich stokorunovych bryli. S usmevem na tvari nam "toluenaci" davaji sbohem a odvraci sve tvare zpet k naplnenym sackum. S pocitem vitezstvi nad drobnymi zlodejicky nasedame totalne upoceni na sto let stary rusky vlak a nabirame smer Istanbul s denni pauzou v bulharske Sofii...
Dalsi zpravy az ze slunneho Turecka, kde se nam snad podari konecne vykoupat a pridat sem par fotek. Vsechny moc pozdravujeme, pac a bulharskou pusu vsem ctenarum.
Za devatero horami, devatero rekami a devatero stopy, nekde v rumunske divocine...
Unaveni a obaleni notnou vrstvou spiny usedame na perone v rumunske Timisoare. Po vcerejsim prvnotnim neuspechu, kdy jsme se dostali z Prerova "az" do Breclavi, se na nas usmalo stesti. Stihli jsme projet 3zeme, pretocit hodinky o hodinu dopredu a nesnist temer nic z nasich zasob. Mame hroznej hlad, ale bud neni cas, nebo jsme tak unaveni, ze na to proste kaslem. Po stredecnich vlnach nostalgie a nechuti z odjezdu se dostavame do prave cestovatelske nalady a uzivame si pohled na ten bordel kolem. Hned pote, co nas hodnej Nemec Peter vyhodil u nadru jiz zmineneho rumunskeho velkomesta, se zacly dit veci. Tucty taxikaru, vekslaku a pochybnych hotelieru nam vtiravym zpusobem nabizeli sve sluzby. Projizdejici rachotiny neustale troubily, nocni chaos a party kluku i holek vdechujicich levna redidla vsude kolem. Jeden z nich nam dokonce venoval pravy toluenovy usmev, mensi kamaradka sebou jen nepritomne trhla[asi na pozdrav]. Vzhledem k mlsnym pohledum mistnich "gangsteru" jsme se rozhodli ujet co nejrychleji vlakem. Stop z tak velkyho mesta stejne neni moc technicky mozny, dali jsme tedy prednost 5-ti dennimu Balkan ticket pred skoro stejne drahou cestou do Bukuresti. Ve spolecnosti nadrazniho gipsyho, ktery umi par anglickych slovicek, travime vetsinu noci az do ranniho odjezdu. Spat neni kde a vsudypritomne rady typu "BE CAREFULL" nebo "CARAP,CARAP" [=rumunske citoslovce s klavirni gestikulaci prstu upozornujici na okradeni] nas drzi s ocima na stopkach. Az k vlaku nas doprovodili dve ztracene existence. Z mile se tvariciho Soriana [gipsy] se vyklubal jen eurachtivy bezdomovec, zatimco z podivne vyhlizejiciho chlapka s bezzubym usmevem a tekavymi pohyby fajn pruvodce, ktery nas privital slovy "Welcome in Romania! Welcome in hell!" . Ikdyz bydlel na nadrazi ve spolecnosti toulavych psu, daval na nas pozor a chranil nas pred mistni "mafii". Tu lacne tahal cigaro, tam zas poskakoval se sluchatky v usich, prestoze v prehravaci nemel ani baterky. Na rozloucenou vytahl z osuntele igelitky pruvodce rumunskou metropoli a maval dokud jsme nezmizeli.
Dalsi den jsme travili kratkou prochazkou po turisticky nezajimave Bukuresti. Pri prvnim pokusu navazat kontakt s domorodci v malicke jednote jsme sestrelili mohutnymi batohy jednu z poslednich fungujicich zarivek. Za kriku a vyhruzek majitele obchudku jsme vzali nohy na ramena i bez vytouzeneho chleba. Zbytek dne travime stridave v parku a u fontany, mezi poulicnimi orechy a zdejsim gangem, od ktereho dostavame nabidku smyslneho povyrazeni s naproti sedici zrzkou. [komentar pro zrzecku Anet: "Rrrrrrr...."] S pruvanem v penezenkach musime nabidku odmitnout, uz tak nam vydaje mnohonasobne prevysuji denni rozpocet. Presto se citime jako kralove, kdyz nas pri machani nohou v melke kasne vyrusi dva totalne sjeti Rumuni, libaji nam ruce, obouvaji do smradlavych sandalu a pomahaji nasadit batoziny. Ale protoze jsme "kluci sikovni", nenechavame se zmast a odhalujeme pokus o kradez nasich stokorunovych bryli. S usmevem na tvari nam "toluenaci" davaji sbohem a odvraci sve tvare zpet k naplnenym sackum. S pocitem vitezstvi nad drobnymi zlodejicky nasedame totalne upoceni na sto let stary rusky vlak a nabirame smer Istanbul s denni pauzou v bulharske Sofii...
Dalsi zpravy az ze slunneho Turecka, kde se nam snad podari konecne vykoupat a pridat sem par fotek. Vsechny moc pozdravujeme, pac a bulharskou pusu vsem ctenarum.
10 komentářů:
je mi ctí přidat první koment..:_) ste fakt kluci šikovní...moc se těším na první fotky z cest...a za tři měsíce na vás;)*
Mir
No začíná to být napínavé :-)
Jinak Turecko postoupilo dál v EURU, tak tam možná uvidíte nějaké oslavy.
S pozdravem Šimec mladší
no jste opravdu šikulky...;-) doufám, že si cestu náležitě užíváte a že na domov nemáte ani pomylšení! ;-) Sice nám tady moc chybíte, ale přeji vám, ať vám ty plány vyjdou tak, jak si přejete! :-)) šup šup s fotečkama, nemůžu se dočkat!
katt
zdravim cestovatele. tak z prvniho clanku to vypada na velice zajimavou cestu:)sem prave v kojetine a ty "toluenaky" a jiny individua o kterych pisete tu potkavam taky, tak se citim jak kdybych tam byl s vama :D jen stale bdete at vam nic neslohnout at muze mise zdarne pokracovat. hodne zdaru preje nezi
Vidím, že zážitky stojí za to:) tak doufám, že se vás stále drží štěstí a neležíte někde okradení a v bezvědomí:)ale jak vás znám,tak to určitě nehrozí:)hoďtě sem brzo další příspěvek, at víme že ste ok a jak se máte:) myslím že nejsem sama,která se na vás těší,tak se v pořádku vraťte:)Bára
Všechno nejlepší k svátku...:)*
Mir
No, první příspěvek a hned dramatické čtení hodné scénáře k hollywoodskému velkofilmu. A to jste pořád v "Evropě". Musím říct, že bych nechtěl být s váma, ale už se těším na další čtení. Držte se.
Š.
příspěvek zní zajímavě,každopádně hodně štěstí a dávejte na sebe pozor;)
meddi
Krásný čtvrteční večer! Teda,když to tak čtu,tak si říkám,proč jezdit tolik zbytečných kilometrů do Indie,když největší romantiku zažijete v Bulharsku?!:)Ale dost keců o hovně,to podstatný je,že jsme se onehdá,jednoho parného odpoledne s leňou hecly a vyjely na stratiplnou cestu NA KOLE AŽ DO VÝKLEK!:)Propocená trika a únavou pokřivené obličeje,to byla realita našeho výletu:)Tímto vzkazem jsem vám chtěla sdělit,že nejste sami!Vydržte to,stějně jako jsme to vydržely my dvě!Kolům na další měsíc zdar!:) Anet+Leňa
hosove:), tak to vypada zatim na peknej vylet, at to tak jde dale...tesim se na fotky a taky na to az se zase uvidime...proto zdar a silu.. drzime pesti..kepik
Okomentovat